mullersieof
onlyfans
**O hře:** **Datum vydání:** 23.1.2018 (byla ale v předběžn..
🕑 Added 2023-06-29 21:02:39 +0000 UTC **O hře:** **Datum vydání:** 23.1.2018 (byla ale v předběžném přístupu od 16.12. 2014) **Platforma:** Playstation 4/5, Xbox One, Microsoft Windows, Nintendo Switch **Cena:** 639 kč **Moje bodování:** 8,5 z 10 Lákají vás hlubiny a prozkoumávání moře? Tak to by Subnautica mohla být možná právě pro tebe! Udělej si v rámci možnosti pohodlí a začti se se mnou do příběhu Subnauticy. Ještě než začneme, juknem na nějaké specifika. **Žánr hry:** sci-fi, survival, otevřený svět, jemně hororový prvek (strach z neznáma) Vydavatelem je Unknown Worlds Entertainment O Subnautice jsem slyšela mnoho, že to je mořský minecraft, hra, která vás vtáhne na stovky hodin a nepustí. Já jsem měla docela nasráno v kaťatech, protože upřímně, minecraft není úplně moje silná stránka, a mé baráčky, byly pasovány na vykřičené domy, ale zpátky do vody. Než jsem se tedy úplně ponořila do hry, zbývalo mi vybrat obtížnost. **-Přežití ->** hlad, žízeň, hledání zdrojů v moři **-Svoboda ->** To samé ale bez hladu a žízně **-Hardcore ->** Survival s 1 životem, žádné upozornění na docházející kyslík **-Kreativ ->** Budování bez restrikcí, žádné starosti o kyslík, jídlo, podmořský tlak, příběh a smrt Hned po tomto důležitém rozhodnutí klikám na survival a začíná cut scéna Vaše postava jménem Ryley Robinson si sedá do podu, který co nevidět bude vystřelen z mateřské lodi jménem Aurora, pak již jen vidíte plameny, výbuch a když se probudíte, naleznete svůj záchrany pod v plamenech, chopíte se tak hasícího přístroje a celý prostor zchladíte. Nyní již máte v rukou pouze své PDA a pár nefungujících věcí v záchranném modulu. Po vylezení ven, vás čeká pohled na doutnající Auroru na obzoru a nikde nic. Samá voda. **Co tedy vlastně Subnautica je?** Pokud pomineme to, že hodně lidí ji vzdá již ze začátku, je to skvělá survival hra a pokuď hledáte hodiny, které zde můžete utopit, nebudete litovat. Důvodem proč lidé Subnauticu odsuzují docela rychle, je ten fakt, že hra vás nevodí úplně za ručičku a nedá vám hned vše a rozhodně ne zadarmo. Musíte si na věci počkat či je hledat v podmořském světě. Já osobně mám na Subnautice okolo 30 hodin a nelituji minuty, nebo teda, jak se to vezme, ale k tomu se dostaneme později. Musím říct, že celý svět nemám prozkoumán do posledního zrnka písku a myslím si, že bych určitě našla i další věci. Pojďme se ale podívat na grafické zpracování. Pár babek i povídalo, že když hra vyšla, pár lidem to docela odvařilo grafiky, pro můj momentální NASA komp, to ale nebyl problém a tak jsem si vše užila na tu nejlepší kvalitu, jakou hra nabízí a stálo to za to! Pod mořskou hladinou na vás čekají prosluněné zákoutí hrající všemi barvami. Sem tam plavoucí rybky v hejnu, různorodé houby či korály anebo temná zákoutí útesů, kde se skrývají až nebezpeční živočichové. Hra vám opravdu ukazuje neskutečnou škálu barev a hraje si s ní velice pěkně. A to vám hra nabízí za světla. Večer na vás totiž čeká ještě vzrušující podívaná. Vše se rozsvítí a vy máte pocit, že zase jako dítě stojíte u vánočního stromečku, na kterém zrovna táta rozsvítil světla. Navíc hra má několik biomů a každý má přednost někde jinde. Co se týče příběhu, najdete ho tam a hra vám postupně odkrývá kousek po kousku osud ostatních cestujících či důvod proč se vlastně vaše mateřská loď zřítila. Ovšem musíte být docela trpěliví a vlastně zde není ani kam spěchat. Všechny informace, které během hry obdržíte, se vám budou ukládat do vašeho PDA. Popřípadě na vás začne mluvit ono PDA a občasně vás obeznámí s něčím ve vaší blízkosti či nabídne berličku, pokud nevíte co dělat. Navíc se vyplatí mít oči na šťopkách, po celé mapě jsou totiž ukryté i další text / audio logy, které příběh dále rozvíjí. Když se podíváme na kameru a ovládání, tak celou hru vidíte postavy paže a dlaně, občasně nějaké ty vaše ploutvičky, když se podíváte na nohy. Ovládá se velice pěkně, pokud tedy neplujete do docela stísněných míst. Hra má jednoduché ovládání a není třeba po nějaké době opět zkoušet, co hra umí. Vaší zbraní jsou zde holé ruce. Ty ale nebude mít dlouho a jako první věc, se doporučuje postavit scanner, ten bude na vaší ruce téměř nonstop přilepený, jelikož jakmile jednou zjistíte, co vše jde oskenovat, chcete vědět vše. Pomocí skeneru pak nacházíte i blueprinty, které vám umožní stavět lepší vybavení či dokonce později dopravní prostředky. Jediná opravdu ostrá zbraň, která tu je, je později nůž. Jak jsem již zmínila, vaším nejlepším kamarádem bude scanner a veškeré věci, které oskenujete se vám zapíší do bestiáře, který naleznete v PDA. Když tam nahlédnete, uvidíte rozbor fauny i flory, jak se dá využít, kde je její výskyt. Na všechno ale máte dostatek času a tak není kam spěchat a tempo hry udáváte vy sami. Jako každá survival hra i Subnautica má svou „základnu“ tou je váš pod, o kterém jsem mluvila ze začátku, poté co ho dáte do kupy a opravíte, můžete využívat tzv. fabrikátor, který vám postaví téměř veškeré nákresy, které za hru posbíráte, krom fabrikátoru pod nabízí ještě lékárničku a také malinké skladiště na suroviny, které zrovna nepotřebujete. Tím ale nekončíme, v průběhu hry si můžete svou bázi postavit kdekoliv a dát do ni cokoliv. Je libo květináč s okrasnou kytkou? Kávovar? Plakáty? Akvárium? Můžete si tam dát téměř vše, po čem vaše srdce bude bažit. **Možná menší spoiler!** Nevěděla jsem kam zařadit přesně tyto informace, ale většinu hry opravdu čistě sbíráte materiál na různé novinky a děláte si lepší a lepší vybavení. Krom ponorky jménem Cyclops, si můžete pořídit i Seamotha či později i Prawna, který je robot dělaný pro ponor do šílených hloubek. Ovšem na to vše si musíte najít plánky, které jsou rozházené po určitých biomech. Plánky získáváte skenováním jejich částí. Pokud už daný plánek máte a stejně předmět oskenujete, dostanete z něj titán a to je nejvíc používána surovina v celé hře. Většinu hry pouze riskujete tím, že se snažíte získat lepší suroviny pro lepší gear, ale i tak se modlíte, ať se včas nadechnete onoho vytouženého vzduchu Zajímavost: Hra dostala v jedné době tzv. review bombing poté, co jeden z tvůrců tweetoval nenávistné příspěvky. Nakonec dostal padáka. Obsahuje spoilery! **Postavy:** **Ryley Robinson-** Trosečník na planetě 4546B, hl. postava Ryley Robinson, pasažér na lodi Aurora od společnosti Alterra se vydává na strasti plnou cestu vesmírem, kde měli nainstalovat bránu na tzv. Paži Ariadny. Dalším úkolem Aurory bylo najít dávno ztracenou mongolskou loď Degasi, která se záhadně ztratila okolo planety 4546B. Důvod proč Aurora chce najít Degasi je čistě politický, jelikož na lodi Degasi byl VIP pasažér. Poté co Aurora doletí do bezprostřední blízkosti planety je loď sestřelena neznámým paprskem a celá posádka Aurory je nucena loď opustit. Nasedají tedy do záchranných modulů. Ze 157 lidí, se do modulů jich dostane okolo 40, ale pouze 10 se podaří dopadnout a pouze 1 přežije a to je náš Ryley, který na Aurorě dělal vedlejší údržbu. Jak dlouho jsem mimo, proč to tu sakra tak smrdí? Plameny? Chytám hasičák a hasím půlku podu, který zachvátil (jak už se můžeš dopídit) oheň, jak dlouho jsem byl mimo a kde vůbec jsem? Sbírám ze země moje PDA, které se celé resetuje a hodí do nouzového režimu. Krom toho na mě vyplivne, že počet bakterií ve vodě je vysoký, dobré vědět. Je na čase podívat se ven a opravit co mám zničené. Skáču do vody a zjišťuju, že můj pod nese číslo 5. No, tak snad budu mít všech 5 pohromadě. Sbírám pár titánů a vyrábím si první předmět a to skener, abych věděl s čím vším mám tu čest. Posbírám ještě něco málo a opravuji si věci v podu, a taky vyšlu S.O.S zprávu, snad ji někdo chytne a nebudu tu jako Robinson. Došlo k výbuchu lodi. Aurora vybouchla a pustila do okolí nebezpečné množství radiace. Potřebuju na průzkum Aurory pár hračiček a tak si vyrábím antiradiační oblek, řezačku a jsem připraven se tam vydat. Loď je doslova jeden velký zmatek, vše tu je začuděné, na některých částech, jsou krabové, kteří mě štípali do zadku a polovina lodě nečekaně hoří a další části jsou zatopené. Více méně se mi ale daří opravit pláště na reaktoru a pouštím se do průzkumné mise po Auroře. Nacházím PDA ostatních a zjišťuji, že další důvod návštěvy této planety, byla snaha o nalezení staré Degasi lodě, která někde tady ztroskotala asi tak před 10 lety. Taky se tu hodně plive po Alteře, ale je to prostě korporace, která jde po penězích a vůbec, která společnost to tak nemá? Jediná místnost, kam se nemůžu dostat, jsou kapitánovy kajuty. V podu jsem obdržela zprávu od dalších přeživších a třeba v tom nebudu úplně tak sám. Zlom se nachází až v modulu 19, ve kterém letěl důstojník Keen a dává rozkazy, že sraz bude na nejbližší pevnině. A že kapitán Aurory obětoval svůj život, aby mohl kontaktovat Alteru o tom, co se stalo. Vydávám se tedy na zmíněný ostrov ale místo posádky nacházím pouze opuštěné PDA s nahrávkou od důstojníka, a technické ředitelky Yu, kteří se rozhodli vydat zpátky na auroru, aby se pokusili kontaktovat ostatní přeživší. Také, že je ale napadl leviatan. Možná jsem rád, že okolo Aurory jsem potkal pouze kraby. Měl jsem štěstí. Pustím se tedy na lepší průzkum ostrova a objevuji dost zanedbanou konstrukci, po pořádném obhlédnutí se dá usoudit, že tahle základna patřila kdysi posádce z lodi Degasi. Ztroskotání přežili 3 lidi: kapitán, jeho syn a žoldnéřka Maida. Tady taky dostávám informaci, že svou základnu přesunuli pod vodu. Krom toho nacházím podivuhodnou destičku s fialovým znakem. 9. Den se stane něco nečekaného, dostávám zprávu od lodi Sunbeam, která je obchodní plavidlo. Nicméně bude trvat okolo týdne, než se dostane na souřadnice Aurory. Nezbývá než čekat. Občasně dostávám zprávy ze Sunbeamu ohledně záchrany. Lovím si rybky a dělám z nich jak vodu, tak jídlo. Není to nic královského, ale lepší než drátem do oka. Nadešel den D, vypravuji se na souřadnice, které mi poskytl Sunbeam. Na dalším, tentokrát jiném, ostrově mám na ně počkat. Při čekání nacházím enormní stavbu, kterou v žádném případě nemají na starosti lidé. Jakmile se ale Sunbeam dostane do atmosféry planety, je onou konstrukcí sestřelen. No co se dá dělat. Zjišťuji, že ona konstrukce je obrana planety, jelikož je celá v karanténě. Také jak již jsem naznačil, tohle musí být důvodem, proč byla sestřelena loď Degasi, ale i Aurora. Uvnitř stavby, do které jsem se dostal pomocí fialové destičky z předchozího ostrova, nalézám podivuhodné vybavení. Vypadá to jako portál. Může to být portál? Nacházím zde i iontovou krychli, díky které se mi podařilo celou bránu spustit. Také zde zjišťuji, že karanténa je navržena tak, aby nikdo nemohl tam ale ani ven, deaktivovat tuhle obranu jde jen za předpokladu, že se nechá oskenovat zdravý člověk, který není nakažen. Já bohužel nakažen jsem a začíná tímto moje honba za lékem. Krom toho jsem alespoň dostal vodítka k dalším mimozemským lokacím. Zatím můžu s jistotou říct, že se vypravím do zařízení pro výzkum nemocí, tepelné elektrárny, chovné stanice, externí laboratoře a nějakých svatiní s názevv A a B. Cítím, jak infekce postupuje mým tělem. Nacházím i další stanici Degasi, o které se tedy zmínila Maida, je schovaná v nádherné fialové jeskyni, po ohledání si všímám, že je rozbitá a vodní organismy si tohle místo už docela podmanily. Dle PDA, které se tu válelo, se dozvím, že zatím co Maida má velice silný pud sebezáchovy, Paul, kapitál Degasi, je spíš trošku ťuňťa a raději by zemřel, než aby spolupracoval. Navíc jeho syn našel nějaké divné texty o věcech, které jsou ještě hlouběji. Čas plyne a já stále žiju na rybách a tentokrát již filtrované vodě. Nákaza se stále rozšiřuje a je to jen horší. Zvládl jsem si ale postavit malou ponorku. Říkám ji cyclops. Je čas na hloubkový průzkum planety. Našel jsem další Degasi základnu. Nacházím i další, tentokrát žlutou destičku. Vypadá, že je již poslední a dle PDA to vypadá, že i tihle byli nakažení tím co já. Bart, syn kapitána se snažil vyléčit onu nemoc a jako příznaky jsou kašel, pocit svědění, puchýřky zelené barvy. Oblek jim ale neřekl, že jsou nakažení, jelikož je to něco nového, něco co nemáme v databázi a každý organismus je nakažený. Nakonec mu jeden den Maida dovezla leviatana k výzkumu, ten byl v bezvědomí, ale probral se. Zatím co se hádali, celou základnu napadl onen leviatan, co se probudil. Samo sebou zničil, co mu stálo v cestě a zmizel s Maidou, která mu bodla tyčku do krku, do hlubin oceánu. Průzkum pokračuje dál. Okolo -800 metrů pod hladinou nacházím centrum pro výzkum nemocí v biomu prapodivných kosterních pozůstatků. Vypadá to, že centrum se zřítilo a je celé zatopené, ale i tak jsem byl schopen vytáhnout poměrně dost informací. Ona bakteriální nemoc se jmenuje „Kharaa“ a má 4 stupně. 1. Žádné nežádoucí příznaky 2. Postupné selhání imunitního systému 3. Již viditelné změny, které vypadají jak zelené puchýře 4. Selhání životních funkcí Také ale, aby toho nebylo málo, prý se někde na planetě pohybuje živočich jménem mořský císař, který by měl zastavit nákazu tím, že vypouští enzym 42, který je schopen infekci léčit. Na planetě by měl být poslední, který se má nacházet v hlavní chovné stanici. Brzy taky dostávám vidiny tvora, který se ptá, kdo jsem. Že by další příznaky infekce? Moje cesta pokračuje i dnes, ano, jsem stále naživu. Dnes jsem objevil pozůstatky oné tepelné elektrárny! Lokace se nachází už hodně hluboko a cesta sem nebyla vůbec jednoduchá. V tomto biomu jsou vulkanické činnosti na denní bázi. Při průzkumu nacházím další destičku, tentokrát modrou. A taky plány na využití oněch iontových krychlí, co se tu váli kolem. Krom toho nacházím i souřadnice chovné stanice. To bude moje další zastávka. Lodní deník, den nevím kolikátý. Směřuju pomalu k chovné stanici a zase trpím bludy. Podivný tvor na mě mluví, že je to co chci a co hledám. Ignoruji tuhle zprávu a vydávám se hlouběji. Myslel jsem si, že to je celé blud. Ten tvor co ke mně mluvil, byl mořský císař a je stále naživu! Musím přiznat, že jsem si docela nasral do kaťat, jelikož tento tvor byl dozajista tím největším, jaký jsem za dosavadní život spatřil. Dostalo se mi ale pravdy a já vám ji tady řeknu. Zhruba před tisíci lety přiletěla na planetu rasa zvaná precursors, kterým my lidí říkáme architekti, přiletěli za účelem najít lék na nemoc zvanou Kharaa, na planetě se zabydleli a začal jejich výzkum. Při zjištění, že jeden z tvorů je proti této nemoci imunní, jelikož vylučuje onen enzym 42. Jediný exemplář, který ale žil byl příliš starý na to, aby produkoval enzym a tak potřebovali mladého jedince a tak začal výzkum inkubační doby leviatanů. Vejce císaře připevnili k inkubátoru, ale nevěděli, jak mládě vylíhnout. Jednoho se snažili vyjmout násilně, ten ale zemřel, jelikož nebyl plně vyvinutý. Nakonec byla základna napadena mořským drakem, jelikož měli v budově i vejce, které patřilo drakovi. Drak ovšem poškodil zařízení takovým způsobem, že se vlivem zbortění budovy celá bakterie rozšířila na planetě. Byla spuštěna okamžitá karanténa planety a architekti tedy ještě vyvinuli warpery, kteří měli za úkol zlikvidovat všechny nakažené jedince. Po zpackaných pokusech se architekti nakonec i z planety zpakovali pomocí teleportačních zařízení. No a nyní tu stojím a pomáhám leviatanovi s vylíhnutím jeho vajec, která by mohla celou planetu uzdravit. Než se naději, lítá jich tu pár okolo mě. Mezitím koutkem oka zahlídnu, jak císař umírá a loučí se se svými potomky. Vidím, jak kolem letí nějaká světlá průhledná tekutina. Je to onen enzym 42, který mě uzdraví. Tímto jsem vyléčen. Mířím zrovna k planetární ochraně a nemůže se dočkat, až ji vypnu… Už jen pár chvil. Dostanu bodanec do ruky a podaří se mi vypnout karanténu. Celé místo se ponoří do tmy. Ve svém podu se dozvídám i kod do kapitánské kajuty, kde by se dle Aurory měly nacházet plány k raketě Neptun. Jsem zpátky i s plány a začíná velkolepá stavba. Zanechávám vám tady deník a opouštím tohle místo. Mějte se krásně Tímto končí i příběh Ryleyho, který přežil jako jediný pád lodě na planetu 4546B. **Nebo?** Pokud posloucháte dál a nedáte alt f4, dozvíte se, že Ryleymu nebude dovoleno přistát, jelikož tím, že těžil a žil na planetě 4546B, která je majetkem Altery, nasekal neskutečný dluh několikáti BILIONŮ kreditů. **Závěrem:** Subnautica je obrovská hra, která vyžaduje i spoustu času. Není to typ hry, kde se spěchá, ale má to vše své tempo a více méně pokud to člověk hraje delší dobu a furt, hra se stává velice otravnou a nemáte chuť dál brouzdat vodou. Navíc pokuď si opravdu vychutnáváte hledání surovin a děláte velké základny se vším všudy, příběh trošku se schová a někdy máte pocit, že ho snad ani nemá. Na konci, jsem se i tak ale usmívala jak sluníčko na hnoji, protože nakonec to za to stálo. A to, i když jsem se vztekala, že ta ponorka je moc velká na manévrování v některých místech!
